Povinnosti, které na vás v oboru čekají

Paušální platba

Jednou platbou daň z příjmů i sociální a zdravotní pojistné, splatná zpravidla do 20. dne měsíce. Platbu odvádí podnikatel sám ze svého účtu, správce agendy hlídá termín a podmínky režimu.

Týká se každého provozu v oboru.

Zdrojpaušální daň

Ohlídám to za vás →

Záloha na sociální pojištění

Měsíční záloha na důchodové pojištění u hlavní samostatné činnosti. Splatná je od prvního do posledního dne kalendářního měsíce, za který se platí (§ 14a odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb.), tedy ne do dvacátého, jak to nástroj uváděl dřív. Jestli se vás záloha týká a v jaké výši, posoudím. Nástroj vede zvlášť situace, ve kterých se zálohy neplatí nebo platit nemusí, a to začátek činnosti, nemoc a mateřskou, pokles příjmů u vedlejší činnosti a dosažení maximálního vyměřovacího základu v zaměstnání. Zálohy jde platit i na delší než měsíční období, vždycky ale jen dopředu a nejdéle do konce kalendářního roku (§ 14a odst. 2 téhož zákona). Má to jeden háček, o kterém je dobré vědět předem. Zaplacené zálohy do budoucna se vracejí jen při ukončení samostatné výdělečné činnosti, a jen za měsíce po jejím ukončení a jen když o to požádáte nejpozději do konce kalendářního roku.

Týká se každého provozu v oboru.

Zdroj§ 14a odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení

ÚkonPřiznání nebo hlášení podává vaše účetní nebo daňový poradce. Připravím podklady a ohlídám termín.

Ohlídám to za vás →

Záloha na zdravotní pojištění

Měsíční záloha na zdravotní pojištění, splatná zpravidla do 8. dne následujícího měsíce. U vedlejší činnosti, tedy když za vás platí pojistné i stát, neplatí minimální záloha a odvádí se z dosaženého zisku, posoudím, co platí pro vás.

Týká se každého provozu v oboru.

Zdroj§ 7 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění

ÚkonPřiznání nebo hlášení podává vaše účetní nebo daňový poradce. Připravím podklady a ohlídám termín.

Ohlídám to za vás →

Přiznání k DPH a kontrolní hlášení

Zpravidla do 25. dne po skončení zdaňovacího období, podle toho, jestli jste měsíční nebo čtvrtletní plátce.

Týká se každého provozu v oboru.

Zdrojzákon o DPH

ÚkonPřiznání nebo hlášení podává vaše účetní nebo daňový poradce. Připravím podklady a ohlídám termín.

Ohlídám to za vás →

Mzdy a odvody za zaměstnance

Zpracování mezd a odvody daně, sociálního a zdravotního pojištění. Ve spolupráci s mzdovou účetní a personální větví.

Platí pro provoz typu zaměstnávám lidi.

Zdrojve spolupráci s mzdovou účetní

Ohlídám to za vás →

Daňové přiznání k dani z příjmů

Lhůta se počítá v měsících, ne k pevnému datu, a posouvá se na nejbližší pracovní den. Tři měsíce po skončení zdaňovacího období, čtyři měsíce při elektronickém podání a šest měsíců, podává-li přiznání poradce, podle § 136 zákona č. 280/2009 Sb. Podává se u Finanční správy.

Týká se každého provozu v oboru.

Zdrojzákon o daních z příjmů

ÚkonPřiznání nebo hlášení podává vaše účetní nebo daňový poradce. Připravím podklady a ohlídám termín.

Ohlídám to za vás →

Přehled pro OSSZ

Přehled o příjmech a výdajích pro správu sociálního zabezpečení. Termín není pevné datum, zákon dává jeden měsíc ode dne, kdy uplyne lhůta pro daňové přiznání (§ 15 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb.), a ta lhůta může být tříměsíční, čtyřměsíční nebo šestiměsíční podle § 136 odst. 1 a odst. 2 daňového řádu. Proto má přehled za rok 2025 čtyři různé termíny a ČSSZ je ve svých pokynech k tiskopisu zveřejnila takto. Kdo podal přiznání v té základní lhůtě, ať už sám nebo daňovým poradcem, má 4. 5. 2026. Kdo podal přiznání elektronicky až po 1. 4. 2026, má 4. 6. 2026. Komu přiznání podal daňový poradce až po 1. 4. 2026, má 3. 8. 2026. A kdo přiznání podávat nemusí, má podle pokynů ČSSZ 31. 7. 2026. Pozor na jednu věc, která stojí měsíc až tři. ČSSZ píše, že nevyplní-li OSVČ údaje v řádcích 40 a 41 tiskopisu, bere se za den lhůty 4. 5. 2026, takže pozdější termín je potřeba v přehledu uvést, jinak o něj přijdete. Komu se daň z příjmů rovná paušální dani, ten přehled pro OSSZ nepodává vůbec, tuhle výjimku dává totéž ustanovení. Prvního května je svátek, a protože § 23 odst. 3 téhož zákona říká, že poslední den lhůty připadající na sobotu, neděli nebo svátek je nejblíže následující pracovní den, končí lhůta až tím pracovním dnem. Lhůta je zachována, když se úkon posledního dne učiní u správy sociálního zabezpečení nebo se podá poštovní zásilka, to říká § 23 odst. 4. A ještě jedna věc, která se zpátky vzít nedá. Uvedete-li v přehledu, ve kterém období jste vykonával hlavní a ve kterém vedlejší činnost, po podání už to měnit nejde (§ 15 odst. 5 téhož zákona).

Týká se každého provozu v oboru.

Zdroj§ 15 odst. 1, § 15 odst. 5, § 23 odst. 3 a § 23 odst. 4 zákona č. 589/1992 Sb., lhůty daňového přiznání § 136 odst. 1 a § 136 odst. 2 daňového řádu, zveřejněné termíny pokyny ČSSZ k tiskopisu OSVČ 2025

ÚkonPřiznání nebo hlášení podává vaše účetní nebo daňový poradce. Připravím podklady a ohlídám termín.

Ohlídám to za vás →

Přehled pro zdravotní pojišťovnu

Přehled o výši daňového základu pro každou zdravotní pojišťovnu, u které jste byl v roce pojištěn. Termín není pevné datum, zákon dává jeden měsíc ode dne, kdy uplyne lhůta pro daňové přiznání (§ 24 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb.). Při základní tříměsíční lhůtě vychází na 1. května, prvního května je ale svátek, a tehdy se termín posouvá na nejbližší pracovní den. VZP to ve svých pokynech k termínům říká takto, „Pokud termín splatnosti připadá na sobotu, neděli, nebo svátek, je regulérním termínem následující pracovní den.“, a pro rok 2026 uvádí 4. května. Kdo daňové přiznání podávat nemusí, má termín 8. dubna následujícího roku (§ 24 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb.), a to je datum pevné, protože stojí přímo v zákoně. U sociálního pojištění takové datum v zákoně není, ČSSZ pro tentýž případ zveřejňuje 31. 7. 2026. Komu se daň z příjmů rovná paušální dani, ten přehled pro pojišťovnu nepodává vůbec, tuhle výjimku dává totéž ustanovení. A ještě jedna věc, na které přehled stojí a padá. Přehled i jeho opravu lze podat pouze elektronicky, datovou zprávou ve formátu, který stanoví vaše pojišťovna, a to buď přístupem se zaručenou identitou, nebo podepsané způsobem, se kterým zákon spojuje účinky vlastnoručního podpisu (§ 24 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb.). VZP to ve svých informacích pro OSVČ říká krátce, „Od 1. 1. 2026 pouze elektronicky.“ Papírový formulář tedy podáním není. Kde ten formát hledat, říká zákon taky, pojišťovna ho má zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup (§ 24 odst. 8), takže je na jejím webu a nemusíte po něm volat.

Týká se každého provozu v oboru.

Zdroj§ 24 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., základní lhůta přiznání § 136 odst. 1 daňového řádu, posun termínu pokyny VZP k termínům přehledu

ÚkonPřiznání nebo hlášení podává vaše účetní nebo daňový poradce. Připravím podklady a ohlídám termín.

Ohlídám to za vás →

Oznámení data přiznání při hospodářském roce

Účtujete-li v hospodářském roce, musíte zdravotní pojišťovně do 31. března kalendářního roku oznámit, ke kterému datu budete podávat daňové přiznání, pokud ho budete podávat později než k tomuto datu. Koho se to netýká, ten tuhle povinnost nemá vůbec. Ptám se proto předem, jestli účtujete v kalendářním nebo v hospodářském roce.

Týká se každého provozu v oboru.

Zdroj§ 24 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění

ÚkonPřiznání nebo hlášení podává vaše účetní nebo daňový poradce. Připravím podklady a ohlídám termín.

Ohlídám to za vás →

Daň z nemovitých věcí

Přiznání se podává jen při změně oproti minulému roku, zpravidla do konce ledna, daň se pak platí podle výměru. Nové nabytí nebo změna výměry přiznání spouští.

Platí pro provoz typu vlastním nemovitost k podnikání.

Zdrojzákon o dani z nemovitých věcí

Ohlídám to za vás →

Silniční daň

Zákon hranici v tunách neuvádí, pracuje s kategoriemi z technického průkazu. Zdanitelným vozidlem je silniční vozidlo kategorie N2 a N3 a jejich přípojná vozidla kategorie O3 nebo O4, pokud jsou registrovaná v registru silničních vozidel v České republice. Osobní auta a dodávky kategorie N1 předmětem daně nejsou a kdo jiné vozidlo nemá, přiznání nepodává. Čtyři skupiny vozidel jsou z předmětu daně vyňaté, i když do kategorie spadají: vozidlo vyřazené z provozu na žádost vlastníka, vozidlo se zvláštní registrační značkou, vozidlo kategorie N podkategorie vozidlo zvláštního určení nebo terénní vozidlo zvláštního určení, a přípojné vozidlo kategorie O s kódem druhu karoserie DA. Přiznání zpracuje účetní nebo daňový poradce, správce agendy hlídá termín a vede podklady k vozidlům.

Platí pro provoz typu mám nákladní nebo přípojné vozidlo nad 3,5 tuny.

Zdroj§ 2 odst. 1 až 3 zák. č. 16/1993 Sb., o dani silniční

Ohlídám to za vás →

Inventarizace nebo zjištění skutečného stavu

Ke konci období se ověřuje, že evidence sedí se skutečností, tedy majetek, zásoby, pohledávky a závazky. Podklad pro uzávěrku i pro daně.

Týká se každého provozu v oboru.

Zdrojzákon o účetnictví, u daňové evidence § 7b zákona o daních z příjmů

Ohlídám to za vás →

Přiznání k dani z příjmů právnických osob

Právnická osoba podává přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období. Elektronicky se lhůta prodlužuje a s poradcem ještě dál. Přiznání zpracuje účetní nebo daňový poradce, správce agendy hlídá termín a připraví podklady.

Týká se každého provozu v oboru.

Zdrojzákon č. 586/1992 Sb. a § 136 zákona č. 280/2009 Sb.

ÚkonPřiznání nebo hlášení podává vaše účetní nebo daňový poradce. Připravím podklady a ohlídám termín.

Ohlídám to za vás →

Účetní závěrka, sestavení a schválení

Účetní jednotka sestaví závěrku a nechá ji schválit nejvyšším orgánem. Konec června je termín, který si hlídám za vás, aby zbyl čas na zveřejnění. Sám o sobě z účetních předpisů neplyne a odvíjí se od pravidel pro svolání nejvyššího orgánu.

Týká se každého provozu v oboru.

Zdroj§ 21a zákona č. 563/1991 Sb. pro navazující zveřejnění

Ohlídám to za vás →

Zveřejnění účetní závěrky ve sbírce listin

Závěrku je nutné uložit do sbírky listin rejstříkového soudu nejpozději do 12 měsíců od rozvahového dne, a to i když schválená není (§ 21a odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb.). Máte-li povinnost nechat závěrku ověřit auditorem, platí k tomu ještě kratší lhůta, 30 dnů od splnění obou podmínek, tedy od ověření auditorem i od schválení příslušným orgánem (§ 21a odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb.). Rozhoduje ta pozdější z nich. Kdo auditora mít nemusí, tomu zákon třicetidenní lhůtu nedává a zadní mezí je pro něj těch 12 měsíců. U kalendářního roku je tou zadní mezí 31. prosinec následujícího roku. Nástroj dřív ukazoval jen konec června a po něm povinnost z obrazovky zmizela, přestože běžela dál. Nezveřejněná závěrka je u malých společností a společenství jedna z nejčastěji vytýkaných věcí a hrozí za ni pokuta i výzva soudu.

Týká se každého provozu v oboru.

Zdroj§ 21a odst. 2 a odst. 4 zákona č. 563/1991 Sb., uložení do sbírky listin § 66 zákona č. 304/2013 Sb.

Ohlídám to za vás →

Vyúčtování služeb vlastníkům a nájemcům

Poskytovatel služeb doručí vyúčtování skutečných nákladů a záloh nejpozději do čtyř měsíců po skončení zúčtovacího období. Na doložení podkladů i na námitky má příjemce 30 dnů od doručení a poskytovatel je vyřídí do 30 dnů. Za prodlení s nepeněžitým plněním náleží každému příjemci zvlášť pokuta nejvýše 50 Kč za každý započatý den. Rozúčtování tepla a teplé vody má vlastní pravidla se základní a spotřební složkou a s mezemi rozdílů mezi jednotkami. Vedu podklady i samotné rozúčtování, vyúčtování podepisuje a rozesílá poskytovatel služeb.

Týká se každého provozu v oboru.

Zdroj§ 7, § 8 a § 13 zákona č. 67/2013 Sb. a vyhláška č. 269/2015 Sb.

Ohlídám to za vás →

Opravný přehled pro OSSZ

Když se po podání přehledu ukáže, že vyměřovací základ byl vyšší, než co jste uvedl, je potřeba podat opravný přehled, a to nejpozději do 8 dnů ode dne, kdy jste se o té změně dozvěděl. Rozdíl na pojistném se doplácí do 8 dnů ode dne, v němž byl nebo měl být opravný přehled podán. Termín se tedy neodvíjí od kalendáře, ale ode dne, kdy se to dozvíte, proto ho hlídám od chvíle, kdy mi to oznámíte. Počítejte i s tím, že nová výše nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu platí už od měsíce, v němž byl nebo měl být opravný přehled podán, takže se od toho měsíce mění i zálohy. Určený vyměřovací základ už jinak zpětně změnit nejde, jedině opravným přehledem. A platí to i obráceně, což je ta příjemnější strana. Ukáže-li se základ nižší, opravný přehled podat můžete, máte na to do konce třetího kalendářního měsíce po měsíci, v němž jste se o změně dozvěděl, a takový přehled se považuje za žádost o vrácení přeplatku. K tomu ještě jedna možnost, o kterou se dá nevědomky přijít. Jestliže vám základ z vedlejší činnosti nezaloží účast na důchodovém pojištění, můžete spolu s opravným přehledem podat přihlášku k tomuto pojištění za týž rok.

Týká se každého provozu v oboru.

Zdroj§ 15 odst. 2, § 15 odst. 3 a § 15 odst. 4 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení

ÚkonPřiznání nebo hlášení podává vaše účetní nebo daňový poradce. Připravím podklady a ohlídám termín.

Ohlídám to za vás →

Doložení vedlejší činnosti k přehledu

Chcete-li být pro placení záloh považován za vedlejší činnost, musíte to oznámit nejpozději v přehledu za ten kalendářní rok a doložit nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž jste přehled podal. Je to samostatná povinnost s vlastní lhůtou, kterou je snadné přehlédnout, protože přehled už je v tu chvíli podaný a člověk má pocit, že má hotovo. Termín si proto počítám od měsíce, ve kterém mi podání přehledu oznámíte. A teď to, co vám může ušetřit běhání. Doložení se nevyžaduje tam, kde potřebné údaje správa sociálního zabezpečení ve své evidenci má nebo si je umí obstarat dálkovým přístupem, a u osobní péče o dítě do 4 let věku se rodný list nepředkládá, lze-li vztah k dítěti zjistit z informačního systému veřejné správy. ČSSZ má přitom povinnost zveřejnit, které důvody dokládat nemusíte, takže než začnete shánět papíry, podívejte se do toho seznamu.

Týká se každého provozu v oboru.

Zdroj§ 13a odst. 8 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení

ÚkonPřiznání nebo hlášení podává vaše účetní nebo daňový poradce. Připravím podklady a ohlídám termín.

Ohlídám to za vás →

Doplatek na sociálním pojištění

Rozdíl mezi zaplacenými zálohami a pojistným, které vyjde z přehledu, je splatný nejpozději do osmi dnů po dni, ve kterém byl přehled podán, nebo ve kterém podán být měl. Počítá se tedy od data přehledu, ne od konce měsíce, a platí to i tehdy, když přehled podáte později, než jste měl. Termín si proto hlídám od dne, kdy mi podání přehledu oznámíte.

Týká se každého provozu v oboru.

Zdroj§ 14a odst. 3 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení

ÚkonPřiznání nebo hlášení podává vaše účetní nebo daňový poradce. Připravím podklady a ohlídám termín.

Ohlídám to za vás →

Oznámení změny zdravotní pojišťovně

Změní-li se dodatečně údaje, které jste zdravotní pojišťovně oznámil, máte na ohlášení změny osm dnů ode dne, kdy jste se o ní dozvěděl. Dlužné pojistné se doplácí do 30 dnů ode dne, kdy jste se o něm dozvěděl, a k tomu účelu se vyplní opravný přehled. Všimněte si, že jsou to dvě různé lhůty, a že u sociálního pojištění jsou obě osmidenní. Právě tenhle rozdíl se snadno splete. Termín hlídám od chvíle, kdy mi změnu oznámíte. A dvě věci, které vám můžou ušetřit cestu. Oznámení při zahájení a při ukončení činnosti můžete podat na živnostenském úřadě na předepsaném tiskopise a povinnost vůči pojišťovně se tím považuje za splněnou (§ 24 odst. 4). Vstupujete-li do paušálního režimu, jde totéž oznámení podat rovnou s oznámením o vstupu, tedy přes Finanční správu (§ 24 odst. 5). Za den splnění se počítá i den, kdy jste podal poštovní zásilku, ne až den, kdy dojde (§ 24 odst. 6).

Týká se každého provozu v oboru.

Zdroj§ 24 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění

ÚkonPřiznání nebo hlášení podává vaše účetní nebo daňový poradce. Připravím podklady a ohlídám termín.

Ohlídám to za vás →

Snížení zálohy na sociální pojištění při poklesu příjmů

Klesly vám příjmy po odečtení výdajů za poslední tři měsíce aspoň o třetinu proti průměru loňského roku? Pak vám správa sociálního zabezpečení na vaše oznámení poměrně sníží měsíční vyměřovací základ, a tím i zálohu. Platí to nejdéle do konce měsíce, ve kterém byl nebo měl být podán přehled, takže se to každý rok obnovuje. Snížený základ přitom nesmí klesnout pod zákonné minimum. Když k poklesu nedošlo, správa vám to bezodkladně sdělí a nic se nemění, takže oznámením nic neriskujete. Zálohu si sám od sebe nikdo nesníží, musíte o to požádat, a proto se na pokles příjmů ptám.

Týká se každého provozu v oboru.

Zdroj§ 14 odst. 4 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení

ÚkonPřiznání nebo hlášení podává vaše účetní nebo daňový poradce. Připravím podklady a ohlídám termín.

Ohlídám to za vás →

Začínající OSVČ zálohy na sociální pojištění neplatí

Zahájil jste samostatnou výdělečnou činnost a v předchozích pěti kalendářních letech jste ji nevykonával? Pak nemáte povinnost platit zálohy na důchodové pojištění, a to za měsíce roku, ve kterém jste činnost zahájil, i za měsíce roku bezprostředně následujícího. ČSSZ k tomu uvádí podmínku data, tedy že jde o činnost zahájenou po 31. 12. 2024, a že v obou těch letech činí předpis zálohy nula korun. Patří k tomu dvě věci, aby z úlevy nebylo nepříjemné překvapení. Za prvé, na poplatníka v paušálním režimu se tohle nevztahuje, protože ten platí paušální zálohu správci daně, a zákon to říká přímo. A ještě jedna věc, aby se vám nepletla dvě různá pravidla. Tohle se ohlíží na 5 kalendářních let zpátky a platí v roce zahájení a v roce bezprostředně následujícím. Nižší minimální vyměřovací základ na začátku hlavní činnosti vedu zvlášť, má jinou dobu i jiný ohled zpátky, a proto si ho přečtěte samostatně. Za druhé, odpuštěné jsou zálohy, ne pojistné. Pojistné se spočítá z přehledu a rozdíl se doplácí (§ 14 odst. 12 téhož zákona), takže si na něj odkládejte peníze průběžně. ČSSZ to formuluje takto, „Jedná se však pouze o zproštění povinnosti pravidelného placení záloh, které se ale nevztahuje na úhradu pojistného po podání Přehledu o příjmech a výdajích OSVČ formou doplatku, bude-li u vedlejší SVČ stanoveno.“

Týká se každého provozu v oboru.

Zdroj§ 14 odst. 9 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení, podmínku data a nulový předpis zálohy uvádí ČSSZ na stránce Zálohy na pojistné na důchodové pojištění

ÚkonPřiznání nebo hlášení podává vaše účetní nebo daňový poradce. Připravím podklady a ohlídám termín.

Ohlídám to za vás →

Nižší minimální vyměřovací základ na začátku hlavní činnosti

V kalendářním roce, ve kterém jste zahájil hlavní samostatnou výdělečnou činnost, a ve dvou bezprostředně následujících letech činí minimální měsíční vyměřovací základ 25 % průměrné mzdy místo 35 %. Neplatí to, pokud jste v období 20 kalendářních let před rokem zahájení osobou samostatně výdělečně činnou už byl. Dejte pozor na to, že tohle je jiné pravidlo než osvobození od záloh pro začínající OSVČ. Tohle se ohlíží 20 kalendářních let zpátky a platí v roce zahájení a v bezprostředně následujících 2 kalendářních letech, to druhé se ohlíží kratší dobu a platí kratší dobu. Může se vás tedy týkat jedno, druhé, obojí, nebo ani jedno. Proto se ptám na rok zahájení i na to, jestli jste podnikal dřív.

Týká se každého provozu v oboru.

Zdroj§ 14 odst. 5 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení

ÚkonPřiznání nebo hlášení podává vaše účetní nebo daňový poradce. Připravím podklady a ohlídám termín.

Ohlídám to za vás →

Zálohy se neplatí za měsíce nemoci, mateřské a dlouhodobého ošetřovného

Za kalendářní měsíc, ve kterém jste po celý měsíc měl nárok na výplatu nemocenského, peněžité pomoci v mateřství nebo dlouhodobého ošetřovného z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných, se záloha na sociální pojištění neplatí. Zákon počítá i s částí měsíce, po kterou jste činnost vykonával, pokud její výkon celý měsíc netrval. ČSSZ k tomu dodává, že za dobu nároku na výplatu nemocenského se považuje i prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti, za které se nemocenské osobě samostatně výdělečně činné nevyplácí, a že na poplatníka v paušálním režimu se tahle úleva nevztahuje, protože platí paušální zálohy správci daně. Nemoc nikdo nehlásí kvůli záloze, a právě proto se na tuhle úlevu zapomíná. Za tytéž měsíce neplatíte ani pojistné na nemocenské pojištění, pokud si ho jako osoba samostatně výdělečně činná platíte dobrovolně. Zákon to váže na stejné důvody. Jedna výjimka z toho je, za kalendářní měsíc, ve kterém vám účast na nemocenském pojištění vznikla, se pojistné na nemocenské pojištění platí vždy.

Týká se každého provozu v oboru.

Zdroj§ 14 odst. 8 a § 14c odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení, prvních 14 dnů neschopnosti a výjimku pro paušální režim uvádí ČSSZ na stránce Zálohy na pojistné na důchodové pojištění

ÚkonPřiznání nebo hlášení podává vaše účetní nebo daňový poradce. Připravím podklady a ohlídám termín.

Ohlídám to za vás →

Zrušení povinnosti platit zálohy u vedlejší činnosti

Vykonáváte vedlejší samostatnou výdělečnou činnost a klesly vám příjmy? Oznámíte-li správě sociálního zabezpečení, že by vám kvůli poklesu příjmů nevznikla účast na důchodovém pojištění, nemusíte v tom období platit zálohy vůbec. Pokles se posuzuje obdobně jako u snížení měsíčního vyměřovacího základu, tedy aspoň o třetinu za poslední tři měsíce proti loňskému průměru. Když k poklesu nedošlo, postupuje se jako u snížení, takže vám to správa bezodkladně sdělí a oznámením nic neriskujete. ČSSZ má na to jediný tiskopis, který spojuje oznámení o snížení měsíčního vyměřovacího základu s oznámením o zrušení povinnosti platit zálohy u vedlejší činnosti, takže se obojí řeší najednou.

Týká se každého provozu v oboru.

Zdroj§ 14 odst. 7 a § 14 odst. 4 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení, společný tiskopis uvádí ePortál ČSSZ

ÚkonPřiznání nebo hlášení podává vaše účetní nebo daňový poradce. Připravím podklady a ohlídám termín.

Ohlídám to za vás →

Zálohy se neplatí po dosažení maximálního vyměřovacího základu v zaměstnání

Jste vedle podnikání zaměstnanec a v zaměstnání jste dosáhl maximálního vyměřovacího základu, tedy čtyřicetiosminásobku průměrné mzdy? Pak nemusíte platit zálohy na důchodové pojištění z podnikání, a to od kalendářního měsíce, ve kterém to správě sociálního zabezpečení oznámíte a doložíte, až do měsíce, ve kterém byl nebo měl být podán přehled za rok následující po roce, ve kterém jste maximálního základu dosáhl. Nejde přitom jen o zálohy. Přesáhne-li součet vyměřovacích základů ze zaměstnání a z podnikání maximální vyměřovací základ, sníží se o přesahující částku nejdřív základ z podnikání (§ 15a odst. 6 téhož zákona), takže klesne i samotné pojistné. Vyměřovací základy ze zaměstnání dokládáte potvrzením, které je zaměstnavatel povinen vydat do osmi dnů ode dne, kdy o ně požádáte (§ 15a odst. 3). Bez oznámení a doložení se nestane nic, sám od sebe to úřad neudělá.

Týká se každého provozu v oboru.

Zdroj§ 15a odst. 7, § 15a odst. 6 a § 15a odst. 3 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení

ÚkonPřiznání nebo hlášení podává vaše účetní nebo daňový poradce. Připravím podklady a ohlídám termín.

Ohlídám to za vás →

Přeplatek na zálohách na sociálním pojištění

Zaplatil jste na zálohách víc, než kolik vyšlo pojistné z přehledu? Rozdíl je přeplatkem na pojistném na důchodové pojištění. Totéž platí tehdy, když jste zálohy platil za kalendářní rok, ve kterém jste důchodového pojištění účasten nebyl. Připomenu vám to u přehledu, ať vám vaše peníze nezůstanou ležet u úřadu.

Týká se každého provozu v oboru.

Zdroj§ 14 odst. 11 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení

ÚkonPřiznání nebo hlášení podává vaše účetní nebo daňový poradce. Připravím podklady a ohlídám termín.

Ohlídám to za vás →

Srozumitelný měsíční přehled a marže

Převod účetnictví na pár čísel, kterým rozumíte za minutu, s rozpadem na zakázky nebo produkty. Uvidíte, na čem vyděláváte a na čem ne.

Platí pro provoz typu rozumět číslům, přehled a marže.

Ohlídám to za vás →

Výhled cashflow

Sestavení výhledu cashflow z faktur a závazků, abyste dopředu viděli, kdy peníze přijdou a odejdou a kde hrozí tenký měsíc.

Platí pro provoz typu cashflow, ať nedojdou peníze.

Ohlídám to za vás →

Oddělení firemních a soukromých peněz

Nastavení, aby se firemní a soukromé peníze nemíchaly, s pravidelnou výplatou majitele. Bez toho se skutečný výsledek firmy pozná těžko.

Platí pro provoz typu cashflow, ať nedojdou peníze, rozumět číslům, přehled a marže.

Ohlídám to za vás →

Cenotvorba a posouzení zakázek

Posouzení, jestli dává zakázka nebo produkt smysl, kde je marže a co snese cena. Podklad pro rozhodnutí, ne dojmy.

Platí pro provoz typu nastavení cen a zakázek.

Ohlídám to za vás →

Hlídání pohledávek a upomínky

Přehled, kdo dluží a jak dlouho, a upomínkový proces, aby peníze nezůstávaly u odběratelů. Na vymáhání navazuje právní větev.

Platí pro provoz typu faktury po splatnosti.

Ohlídám to za vás →

Rezervy a splátky úvěrů

Plán rezerv na slabší měsíce a přehled splátek úvěrů a leasingů, aby splátky a daně nepadly do stejného týdne jako prázdný účet.

Platí pro provoz typu cashflow, ať nedojdou peníze, mám úvěry nebo leasingy.

Ohlídám to za vás →

Podklady pro účetní a daně

Příprava podkladů tak, aby s nimi účetní i daňový poradce hned pracoval, a hlídání, aby nic nechybělo před termíny.

Týká se každého provozu v oboru.

Ohlídám to za vás →

Příjmy z nájmu a pojistné

Příjem z nájmu majetku, který není v obchodním majetku, se daní jako příjem z nájmu a nepodléhá sociálnímu ani zdravotnímu pojistnému, takže se z něj neplatí zálohy a nepodávají přehledy. Přiznání k dani z příjmů se podává. Zda váš případ do tohoto režimu patří, potvrdí vaše účetní nebo daňový poradce.

Týká se každého provozu v oboru.

Zdroj§ 9 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů

ÚkonPřiznání nebo hlášení podává vaše účetní nebo daňový poradce. Připravím podklady a ohlídám termín.

Ohlídám to za vás →

Datová schránka a elektronické podání

Právnické osoby zapsané do veřejného rejstříku, tedy i společenství vlastníků, mají datovou schránku zřízenou ze zákona, stejně jako podnikající fyzické osoby. Zpráva se po dodání považuje za doručenou i bez přihlášení, zpravidla desátým dnem, proto ji kontrolujte pravidelně, ať vám neuteče úřední lhůta. S datovou schránkou se daňové přiznání i přehledy podávají elektronicky ve stanoveném formátu, papírové podání úřad nemusí uznat.

Týká se každého provozu v oboru.

Zdrojzák. č. 300/2008 Sb. a daňový řád

Ohlídám to za vás →

Přeshraniční DPH, tedy identifikovaná osoba a souhrnné hlášení

Když jako neplátce přijmete službu od osoby z jiného státu, například reklamu Google nebo Meta, software nebo AdSense, pořídíte zboží z EU nad limit nebo poskytnete službu do jiného státu EU, stáváte se zpravidla identifikovanou osobou. Musíte se zaregistrovat, podat přiznání k DPH a u služeb do EU souhrnné hlášení, ale jen z těchto plnění. V tuzemsku zůstáváte neplátcem a paušální režim to neruší.

Platí pro provoz typu reklama nebo služby ze zahraničí (Google, Meta), nebo prodej do EU.

Zdroj§ 6g až 6i a § 102 zákona o DPH

Ohlídám to za vás →

Přeshraniční plnění u plátce DPH

Plátce DPH, který dodává zboží nebo služby do jiného státu EU, podává vedle přiznání také souhrnné hlášení a u prodeje zboží spotřebitelům do EU řeší režim jednoho správního místa. U služeb přijatých ze zahraničí se daň přiznává v tuzemsku. Konkrétní režim a limity potvrdí vaše účetní nebo daňový poradce, správce agendy hlídá termíny a podklady.

Platí pro provoz typu reklama nebo služby ze zahraničí (Google, Meta), nebo prodej do EU.

Zdrojzákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty

ÚkonPřiznání nebo hlášení podává vaše účetní nebo daňový poradce. Připravím podklady a ohlídám termín.

Ohlídám to za vás →

Podmínky setrvání v paušálním režimu

Paušální režim platí, jen dokud splňujete podmínky. Hlídejte, že nepřekročíte rozhodné příjmy pro zvolené pásmo a že se nestanete plátcem DPH, registrace identifikované osoby paušál neruší. Když se stanete plátcem DPH, režim končí uplynutím toho zdaňovacího období, tedy koncem roku, ne hned. U překročení rozhodných příjmů to platí taky, ale jen tehdy, když vaše daň není rovna paušální dani. Zákon na to má slovo ledaže v § 2a odst. 8 písm. a) bodu 1 a je to úleva, o kterou by bylo snadné přijít. Rozhodné příjmy navíc nejsou jedno číslo. Každé pásmo má podle § 2a odst. 5 víc hranic a vyšší z nich platí tomu, kdo má aspoň 75 % příjmů z činností s výdajovým paušálem 80 % nebo 60 %. Kdo to umí doložit, vejde se do nižšího pásma s vyššími příjmy. Když režim skončí, podáváte za následující období řádné přiznání a přehledy.

Týká se každého provozu v oboru.

Zdroj§ 2a odst. 1, odst. 5 a odst. 8 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů

ÚkonPřiznání nebo hlášení podává vaše účetní nebo daňový poradce. Připravím podklady a ohlídám termín.

Ohlídám to za vás →

Z čeho se vám v paušálním režimu počítá důchod

V paušálním režimu se vám důchodové pojištění nepočítá z toho, co si vyděláte, ale z pevně daného měsíčního vyměřovacího základu podle pásma. V prvním pásmu je to nejnižší měsíční vyměřovací základ zvýšený o 15 %, takže se mění spolu s průměrnou mzdou. Ve druhém pásmu je to 28 050 Kč a ve třetím 42 900 Kč, a to jsou částky pevné, které v zákoně stojí číslem. Proč to říkám. Kdo má v prvním pásmu slušný zisk, platí sice málo, ale také si málo nastřádá na důchod, a pozná to až u výpočtu důchodu. Je to vědomá výměna, ne chyba, jen o ní člověk musí vědět dřív, než pásmo volí. Pro rok 2026 zveřejnila ČSSZ měsíční vyměřovací základy takto, první pásmo 19 710 Kč, druhé 28 050 Kč, třetí 42 900 Kč. Druhé a třetí pásmo stojí číslem přímo v zákoně, první se odvozuje, a proto se každý rok mění. Hlídám ho za vás.

Týká se každého provozu v oboru.

Zdroj§ 14 odst. 3 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení, vyměřovací základ za celý rok § 5b odst. 3 téhož zákona, částku prvního pásma pro rok 2026 zveřejňuje ČSSZ

ÚkonPřiznání nebo hlášení podává vaše účetní nebo daňový poradce. Připravím podklady a ohlídám termín.

Ohlídám to za vás →